|
|
Příjmová autonomie rozpočtů obcí
DVOŘÁKOVÁ, Aneta
Cílem práce je posoudit stav a vývoj míry příjmové autonomie obcí v České republice. Téma práce se řadí do problematiky veřejných financí a fiskální decentralizace, proto se těmto pojmům věnuje literární rešerše práce. Společně s hlavním cílem se práce věnuje třem cílům dílčím. Jedná se charakterizování příjmů, výdajů a salda obcí, porovnání autonomních příjmů obcí Krtov a Pec pod Sněžkou a zpracování přehledu autonomních daňových příjmů municipalit členských zemí OECD. Za všechny obce v České republice je vypočtena míra příjmové decentralizace, ukazatel příjmové autonomie, ukazatel daňové autonomie a je zde okomentován vývoj autonomních příjmů obcí v České republice. U velikostních skupin obcí je porovnán podíl autonomních příjmů na obyvatele a míra příjmové autonomie.
|
|
|
Analysis of the impact of village funds as fiscal decentratlization policy on reducing poverty level of rural communities in Indonesia
Anam, Choirul ; Plaček, Michal (vedoucí práce) ; Nemec, Juraj (oponent) ; Vaceková, Gabriela (oponent)
Decentralizace není jen poskytnutí autonomie místním vládám o centrální vlády, decentralizace rovněž znamená příležitost pro občany rozhodovat o tom, jak budou produkovány veřejné statky a služby, které slouží k uspokojení jejich potřeb. Ne všechny země, které implementují decentralizační politiky, dosahují stejných výsledků v oblastech jako je nastartování ekonomického růstu a redukce chudoby. Naším cílem je použitím explorativních metod (strukturovaná interview, field research) a empirických metod (regresní analýza) analyzovat asociaci mezi village funds policies (decentralizační politika) a redukcí chudoby v Indonésii. Naše výsledky potvrzují, že existuje asociace mezi village funds a snížením počtu chudých domácností. Na druhé straně naše výsledky ukazují, že zvýšení podílu village funds na všech příjmech obcí, může vést k opačným výsledkům tedy ke zvýšení chudoby. Rovněž zjišťujeme, že village funds mají různé dopady napříč různými provinciemi. Pomocí kontrolních proměnných rovněž zjišťujeme vliv kontextuálních faktorů (vzdělání, politika, transparentnost), jejichž působení je ovlivněno i specifiky místní kultury. Tato práce rovněž otvírá nové otázky a náměty pro další výzkum, který může zlepšit design decentralizačních politik a zlepšit životní podmínky lidem trpící chudobou.
|
|
|
Fiscal Decentralization and Economic Growth in EU Countries: Role of Institutional Mechanisms
Ting, Ka Yee ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Bruno, Randolph Luca (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
V posledních třech desetiletích vzrostl trend ve fiskální decentralizaci jak v rozvinutých, tak v rozvinutých zemích. Hlavním důvodem tohoto zájmu je teoretická predikce, že fiskální decentralizace může podporovat hospodářský rozvoj prostřednictvím posílení nebo zlepšení efektivity veřejného sektoru. Navzdory obecnému přijetí příspěvku fiskální decentralizace k ekonomickému růstu v teoretické literatuře žádný z předchozích studií fiskální decentralizace úspěšně neprotestoval růstový efekt fiskální decentralizace. Navíc většina empirického výzkumu analyzuje vztah bez zohlednění institucionálních faktorů, což může mít za následek zaujatý závěr. Tato práce je věnována zkoumání dopadů fiskální decentralizace na hospodářský růst ve 27 zemích EU v období 1995-2015. Nejprve analyzuje, jak by se účinky fiskální decentralizace na ekonomický růst mohly lišit v západoevropských (WE) a středoevropských a východoevropských zemích (CEE). Poté zkoumá komplementaritu mezi fiskální decentralizací a zavedenými institucionálními mechanismy při zvyšování hospodářského růstu v těchto dvou skupinách zemí EU tím, že do regresních modelů začlení komplexní institucionální proxy - index ekonomické svobody. Fiskální decentralizace vede ke snížení hospodářského růstu v západoevropských zemích, zatímco vyšší úrovně fiskální...
|
|
|
Fiškálny federalizmus v Slovenskej republike
Valko, Jakub
Tahle práce je zaměřena na problematiku fiskálního federalismu. Cílem je navrhnutí nových rozpočtů města, kraje a státu za rok 2015 v souladu s teorií fiskálního federalismu. Pro porovnaní jsem si vybral rozpočet města Trenčín, Trenčianskeho samosprávního kraje a státní rozpočet Slovenské republiky. Problematiku jsem řešil pohledem normativní teorie veřejných financí, která se snaží odstranit tržní selhání pomocí třech funkcí, a to alokační, redistribuční a stabilizační. Výdaje rozpočtů jsem hodnotil pomocí těchto kritérí: homogenita preferencí, úspory z rozsahu, redistribuční a stabilizační funkce. Při příjmech jsem posuzoval na základě alokační funkce a horizontální a vertikální spravedlnosti. V mé práci jsem zkoumal daný příjmy a výdaje a zařadil jsem je na nejvhodnější úroveň rozpočtu.
|
|
|
Fiskální decentralizace a ekonomický růst v zemích Evropské unie
Šustrová, Romana
Šustrová, R. Fiskální decentralizace a ekonomický růst v zemích Evropské unie. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. Diplomová práce se zabývá posouzením vztahu mezi fiskální decentralizací a ekonomickým růstem v zemích Evropské unie. Tento vztah je ověřován pomocí regresní analýzy panelových dat. V rámci práce je zkoumáno 27 členských států v období od roku 1997 do roku 2015. Výzkumnou otázkou je rovněž ověření vztahu mezi ekonomickým růstem a saldy veřejných rozpočtů. Tento vztah je ověřován prostřednictvím Grangerovy kauzality. Získané poznatky jsou komparovány s výsledky již provedených empirických studií.
|
|
|
Fiškálna decentralizácia a jej dopady na príjmy vybraných obcí v Slovenskej republike
Rybárová, Andrea
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku fiskální decentralizace v prostředí Slovenské republiky. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy a teoretické přístupy týkající se fiskální decentralizace. Je uveden úvod do reformy veřejné správy na Slovensku a slovenský legislativní rámec fiskální decentralizace. V praktické části je porovnání čtyř západních obcí Slovenska se čtyřmi východními obcemi pomocí ukazatelů úrovně fiskální decentralizace v období let 2010–2017. Výsledky jsou uvedeny i v kontextu faktorů jako je nezaměstnanost, regionální hrubý domácí produkt a aktivita podnikatelských subjektů.
|
|
|
Fiskální decentralizace v ČR v mezinárodním srovnání
VOMÁČKOVÁ, Šárka
Tato teze zachycuje vývoj fiskální decentralizace v Evropských zemích, především v České republice v porovnání s ostatními zeměmi. Fiskální decentralizace je součástí otázek fiskálního federalismu a procesu veřejné volby ve veřejných financích. Tyto finance jsou vynakládány na veřejné statky, které jsou využívány občany. Fiskální decentralizace je spojená s přesunutím státních pravomocí na nižší úrovně vlády, k čemuž dochází na základě různorodých potřeb ekonomických subjektů napříč zemí. Tyto nižší úrovně vlády vědí, jak vhodně vynaložit svěřené veřejné finance v jejich regionu (jurisdikci). Fiskální decentralizace říká, jak moc vláda může ovlivnit strukturu a kvalitu veřejných statků v každém regionu země. K výsledkům se došlo užitím příjmové metody a výdajové metody, jež zobrazují míry fiskální decentralizace.
|
|
|
The Specific Role of Quebec within Canadian Fiscal Federalism
Bandžak, Richard ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Kanadský fiskální federalismus je souborem komplexních vztahů na federální i provinční úrovni. Vzhledem k tomu, že každá provincie čelí jiné geografické, ekonomické nebo demografické situaci, federální vláda provozuje vyrovnávací systém, který cílí na snížení možných ekonomických nerovností. I přes poněkud vágně definovaný účel, transfery jsou bezpodmínečné - provincie je mohou použít pro jakýkoli účel, který uznají za vhodný. To však může potenciálně způsobovat zkreslení účelu, jako například u flypaper effect ("mucholapkového" efektu), kde politici mají tendenci upravovat rozhodování o výdajích dle zdrojů příjmů. Vyrovnávací poplatky jsou distribuovány dle potenciální fiskální kapacity každé provincie vybírat příjmy. Jelikož je Québec největším příjemcem vyrovnávacích grantů, s nízkou, jestli vůbec existující, mírou konvergence ke zbytku provincií, je předmětem analýzy. Práce zkoumá období od roku 1981, který symbolizuje zásadní historické momenty pro Québec i systém vyrovnávacích plateb, až do roku 2016. Québec bývá nařčen ze zneužívání systému záměrným podhodnocováním své fiskální kapacity skrze dotované ceny elektřiny a nafukováním svých sociálních výdajů. Za využití deskriptivní statistiky a diskuze, tato práce došla k závěru, že québečtí politici nejspíše záměrně implementují fiskální kroky,...
|
|
|
Postavení a význam místních poplatků
BULÍČKOVÁ, Renata
Diplomová práce na téma Postavení a význam místních poplatků se soustředí na dílčí část daňových příjmů obcí, které se podle rozpočtové skladby označují jako místní poplatky. I když mají fakultativní charakter, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů omezuje daňovou pravomoc ohledně stanovení sazby poplatku. Práce se zabývá problematikou místních poplatků ve vybraném kraji České republiky, a to v Kraji Vysočina. Nejprve je však popsán vývoj poplatků na území ČR v letech 2006 až 2016. Následně práce přechází na vývoj v Kraji Vysočina, kde jsou rozklíčovány místní poplatky podle jednotlivých druhů. Další kapitoly jsou věnovány místním poplatkům podle členění v rozpočtové skladbě z pohledu jejich podílu výnosu na příjmech obcí v roce 2016 a četnost využití daných poplatků v témže roce. Na základně provedených výpočtů bylo zjištěno, že průměrný podíl příjmů z místních poplatků se na daňových příjmech v letech 2006-2011 pohyboval kolem 1,80 %. Zavedením místního poplatku za komunální odpad se od roku 2012 do roku 2016 podíl nacházel přibližně na hranici 3 %. Tento rozdíl zapříčinil fakt, že poplatek za komunální odpad tvoří majoritní část příjmů z místních poplatků, a to přibližně 86 %. Z analýzy jednotlivých poplatků dále vyplývá, že nejčetněji ukládaným poplatkem je poplatek ze psů. Ovšem jeho celkové příjmy se na příjmech z místních poplatků podílely pouze 4,50 %. Obdobným podílem (4,80 %) se vyznačují už jen příjmy z poplatku za užívání veřejného prostranství, ostatní poplatky tvoří minimální podíly.
|
|
|
Real estate tax in Slovakia
Múčka, Richard ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Špinerová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice zdanění nemovitých věcí na Slovensku. Cílem práce je vysvětlit jak dochází ke zdanění nemovitostí na Slovensku, jak se daň z nemovitých věcí podílí na daňových příjmech a k jakým změnám došlo po zavedení fiskální decentralizace v podmínkách Slovenské republiky. Následně se práce zaměřuje na aplikaci daně z nemovitostí na vybranou obec. Pro splnění cílů je práce rozdělena do čtyř kapitol. První dvě kapitoly se věnují veřejné správě na Slovensku a fiskální decentralizaci. Třetí kapitola je zaměřena na historii daně z nemovitostí ve světě a na Slovensku. V poslední čtvrté kapitole je znázorněn dopad daně z nemovitostí na daňové příjmy hlavního města Bratislava.
|
host ::
RSS.